Vizuální revoluce je první obsáhlá retrospektiva díla Emila Pirchana (1884–1957) v Rakousku. Více než 200 objektů – mezi  nimi nábytek, scénografické návrhy, návrhy kostýmů, architektonické modely, plakáty, ilustrace knih – dokumentují jeho bohatou tvorbu.  Emil Pirchan byl stejně úspěšný jako komerční grafik i jako průkopník expresionistického scénografie. Proslavil se rovněž jako designér, architekt, autor, ilustrátor knih a univerzitní profesor. Tento všestranný umělec rozvíjel svou nevyčerpatelnou vynalézavost v Mnichově (1908–1919), Berlíně (1919–1932), Praze (1932–1936) a ve Vídni (1936–1957).

Návrh plakátu

V Mnichově stanovil Pirchan v 10. letech dvacátého století zcela nové standardy v odvětví reklamní grafiky a ve 20. letech rozhodujícím způsobem ovlivnil expresionistické divadlo v Berlíně. Znovuobjevení tohoto neúnavného vaganta mezi několika obory a kulturními epochami proto není nostalgickou záležitostí, protože v dobách flexibility se jeho umělecká praxe jeví jako velmi aktuální.

Výstava je ideální příležitostí k znovuobjevení téměř zapomenutého univerzálního umělce. Jako komerční umělec-grafik produkoval Pirchan přes 1500 tištěných děl.

Jako divadelní umělec byl Emil Pirchan odpovědný za přibližně 350 scénických pojetí a za četné návrhy kostýmů napříč všemi obory. Tento brněnský rodák spolupracoval a je srovnatelný s nejznámějšími představiteli vídeňské moderny jako byl Koloman Moser, Josef Hoffmann – Pirchans Cousin zweiten Grades – oder Dagobert Peche durchaus vergleichbar.

Teprve před několika lety vnuk umělce Beat Steffan, objevil v podkroví domu jeho rodičů v Curychu krabice, které zůstaly v majetku rodiny a které obsahovaly bohaté dědictví Pirchana. Znovuobjevení tohoto pokladu vedlo ke zpracování Pirchanovy pozůstalosti a umožnilo vydání komplexní publikace a dvě výstavy: první v roce 2019 v Muzeu Folkwang v Essenu –  a nyní v Leopoldově muzeu ve Vídni.

Grafik Pirchan
Vášnivý sběratel Pirchanových plakátů Karl Lagerfeld o Pirchanovi prohlásil, že patřil k těm, kteří v krátké době mezi 1900 a vypuknutím První světové války dokázali vtisknout německé reklamě „jedinečnou tvář“, která se tolik lišila od francouzského frivolního kýče. První plakát vytvořil Pirchan v roce 1904 ještě ve Vídni, své nadání a inovativního ducha rozvinul nicméně až během svého pobytu od oroku 1908 v Mnichově. Kromě 50 plakátů vznikly v jeho mnichovském ateliéru technické a knižní ilustrace, loga, kalendáře, omalovánky pro děti. V Mnichově Emil Pirchan rovněž provozoval soukromou uměleckou školu.

scéna Planety

Divadelní umělec Pirchan
„Propadl jsem divadlu štětcem a perem, srdcem a mozkem a rukou“, napsal v jedné ze svých biografických poznámek Emil Pirchan. Když v roce 1910 začal navrhovat divadelní scénické dekorace, řídil se zpočátku principy své grafické tvorby v trojrozměrném prostoru. Redukce, intenzita barev a jasné prostorové struktury byly premisy nové estetiky: Jen podstatné, zevšeobecňující, vše co odvádí pozornost, musí pryč, jen koncentrace!

Architekt Pirchan
Po rozsáhlém studiu ve speciální třídě architektury Otta Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni odešel Pirchan v roce 1908 do Mnichova. Zde kolem roku 1910 postavil dům svého přítele, sběratele a umělce Viktora Oppenheimera, a v roce 1913 založil uměleckou školu pro užitou grafiku a scénografii.

Designér Pirchan
Během patnácti let práce návrháře nábytku Emil Pirchan prokázal svou schopnost držet krok s dobou. Se značnou flexibilitou přizpůsoboval materiály a dekorativní prvky svým zakázkám. Stejně jako architektonické projekty byly i Pirchanovy návrhy interiérů uveřejňovány v odborných časopisech v německy mluvících zemích.

Paleta úkolů, které Pirchan řešil jako designér až do roku 1918, byla téměř neomezená. Navrhoval tapety, látky pro nejrůznější použití: závěsy, potahy na nábytek, vzory pro dárkové obaly, dekorační ozdoby, květináče aj.

Díky živé výstavní činnosti se brzy o Pirchanovi všude vědělo. Po jmenování ředitelem techniky v Mnichovském národním divadle následovala německá metropole Berlín, kde ho významný režisér Leopold Jessner získal v roce 1921 pro státní divadlo v Berlíně. To byl rovněž jeho definitivní průlom.

Jako šéf výpravy Státní opery a Státního činoherního divadla na Gendarmenmarktu spolu s Jessnerem vyvinuli a zdokonalili stylizované jeviště a stupňovité jeviště s názvem „Jessnerovo schodiště“. Ve 30. letech odešel Pirchan do Prahy, kde pracoval pro Deutsche Bühnen, než byl v roce 1936 jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění.

Výstava v Leopoldově muzeu, která vznikla ve spolupráci s Muzeem Folkwang v Essenu, ukazuje působivým způsobem bohatý profesní život mimořádné umělecké kariéry.

https://www.leopoldmuseum.org/
Otevřeno:  08.12.2020–05.04.2021