Wolfgangsee, přezdívané také Perla Solné komory, leží ve výšce 538 metrů nad mořem, je až 114 m hluboké, široké je 2 km a na délku měří 10 km, zabírá plochu 13 km2. Přestože je to jezero horské – skalnaté špice Zwöfelhorn (1 522 m) a Schafberg (1 783) jsou přímo nad vodou, Tennengebirge nebo masiv Dachsteinu s věčně bílou čepičkou i další alpské řetězce v dohledu – zaplavat si je tu skvělé.
„V létě má voda teplotu pětadvacet stupňů, v horské krajině se díky tomu cítíte jako ve Středozemí,“ říká Gudrun Peter, majitelka hotelu Im Weissen Rössl, komplexu navzájem propojených devíti objektů ležících na břehu jezera. Ve Wolfgangsee, které je mezi 76 jezery Solné komory to nejčistší, jeho voda má pitnou kvalitu a slouží také jako referenční i v rámci Evropy, je možné se nejen koupat, ale provozovat i další vodní sporty. Rodiny s dětmi určitě nevynechají projížďku některou z lodí flotily WolfgangseeSchifffahrt, které plují mezi St. Wolfgangem, St. Gilgenem a Stroblem už víc než 145 let. Historický kolesový parník Kaiser Franz Josef I. se vydal poprvé na svou cestu roku 1873 a patří k nejstarším lodím tohoto typu na světě.
Z ptačího pohledu
Pohled na jezero z výšky si lze pohodlně dopřát z jedné dominant Solné komory a oblíbeného výletního místa návštěvníků městečka St. Wolfgang hory Schafberg (1 783 m). Téměř až na její vrchol vás totiž doveze 5,85 km dlouhá historická zubačka. Už jen jízda tímto starodávným vláčkem je zážitek. Patří totiž k nejstrmějším železnicím v Rakousku a místy máte dojem, že se šplhá do kopce po kolmici. V klidnějších úsecích se zato můžete kochat rozkvetlými slunečně žlutými arnikami a kobaltově modrými hořci. Ostatně podle nich je pojmenovaná i lokomotiva, která sem turisty vozí už od roku 1893. Před tím tuhle práci vykonávali místní „šerpové“, kteří zámožné klienty vynášeli na vrchol na židli. Rozhodně jim to ale netrvalo jen 45 minut jako zubačce. Pěší výstup (bez obsazené židle) zabere minimálně čtyři hodiny a spolu se sestupem patří k opravdu náročným túrám. I když na břehu jezera je letní horko, nahoře čeká svěží klima, větřík a v dobrém počasí i nádherné výhledy na Wolfgangsee, Mondsee a další jezera Solné komory i alpské velikány. Občerstvit se regionálními specialitami jako je třeba Kaiserschmarren, císařský trhanec, který prý vznikl v Bad Ischl kvůli chybě kuchaře, jemuž se nepovedly císařovy oblíbené omelety, nebo se jen zahřát hrnkem čaje nebo typickým jagatee (rum a černý čaj) se můžete v nejstarším rakouském horském hotelu Schafbergspitze. Tradice tu dodržují i v oblečení obsluhy – kožené kalhoty jsou „must“.
Tradice žijí
V Solné komoře, která ze správního hlediska spadá svými městy a vesnicemi do tří rakouských spolkových zemí – Horního Rakouska, Salcburska a Štýrska, se lokální tradice ctí nejen v restauracích. „Chceme zachovat kus starého dobrého Rakouska, ale zároveň být moderní a současní,“ formuluje Gudrun Peter filosofii rodinného hotelu Im Weissen Rössl, v jehož vedení představuje už pátou generaci. I proto Hermann Poll, šéfkuchař obou restaurací hotelu vyznává tradiční rakouskou kuchyni. Dává ji ale moderní „fit“ úpravu. Lokální suroviny hrají prim a v orchestru chutí jsou „první housle“ ryby. Na pánev sice nepřiplavou přímo z jezera, ale z jen pár kilometrů vzdálené malé hotelové rybí farmy v Russbachtalu. Místního sivena, kterému tu říkají Rössling, je dokonce možné ochutnat v rybářské chatě Rössl-Fischhütte přímo na břehu chovného rybníka.
Wellness s léčivou solankou
Sůl, přírodní bohatství Solné komory má také léčivé účinky. V Bad Ischlu se solanka používá k inhalacím od počátku 19. století. Tato „prapolévka života“ nebo „tekuté sluneční světlo“ je původem mořská voda z období třetihorního vrásnění. Čtyřiadvacetiprocentní roztok soli obsahující kolem 80 minerálních látek se vedle rakouské Solné komory v Evropě vyskytuje jen v Itálii, jižním Polsku a u nás na Moravě. Velkou „reklamu“ pro SOOL (tak se v Solné komoře říká solance) udělala arcivévodkyně Maria Louise, ex-císařovna francouzská a druhá manželka Napoleona Bonaparte, teta císaře Františka Josefa I. Pramen dodnes užívané solanky za velké slávy pokřtila v roce 1840 svým jménem. Solanka z Bad Ischlu se používá k inhalacím také v hotelových lázních SPA im See hotelu Im Weissen Rösl. V parní lázni násobí působení na 50 °C vyhřáté páry na klouby, svaly, pokožku a psychiku, slouží i k detoxikačním koupelím, výplachům a v neposlední řadě pak také v hotelové kuchyni.
Jezerní koupaliště
Jezerní koupaliště na slunečné terase na břehu jezera je celoročně vyhřívané na 30°C a je k němu pohodlný přístup z lázeňského areálu. Měří 14 x 8 metrů a sahá do hloubky 2,6 metrů, výška hladiny se pohybuje kolem 1,3 metru. K vybavení tradičního prázdninového hotelu přibyla zakrátko první plovoucí vířivka na světě „Rössl-Pool“. Oblíbená je především u párů. Co je romantičtější, než se povalovat v bublající, příjemně teplé vodě (37°C), obklopen malebnou horskou kulisou Solné komory?
Sauna s výhledem na jezero
Ať je venku jakékoli počasí, posezení v panoramatické sauně je vždy zážitkem, neboť nabízí skvostné uvolnění s jedinečným výhledem na jezero. Nechybí ani příjemné aromatické vůně, které jsou každý den jiné. Před návštěvou sauny se doporučuje navštívit parní lázeň nebo traunerlbad (tepidárium s teplotou kolem 40 – 50°C), aby se tělo pomalu připravilo na vyšší teplotu v sauně.
www.weissesroessl.at
Eva Hirschová