Dalí – Freud. Posedlost: „Pořádat výstavy znamená vyprávět příběhy – tento je o dvou mužích, kteří utvářeli, intelektuální dějiny 20. století. Umění a rozum, poznání a vášeň: Je to příběh plný oddanosti, odmítání a inspirace. Posedlost Salvadora Dalího Sigmundem Freudem je motorem jeho kreativity. Výstava poprvé ukazuje Dalího dílo v tomto kontextu“, komentuje pojetí výstavy Stella Rollig, ředitelka Belvederu.
Protagonisté této výstavy jsou dva z nejznámějších mužů dvacátého století: objevitel psychoanalýzy Sigmund Freud a katalánský malíř a excentrik Salvador Dalí.
V surrealistických obrazech Dalího lze naprosto zřetelně rozeznat intenzívní konfrontaci s psychoanalýzou. Jak těsné bylo pouto mezi těmito dvěma muži? Výstava v Dolním Belvederu zkoumá otázku jejich složitého vztahu.
„Kompozice s třemi postavami“, 1926. – první z obrazů, na kterém zpracovává Freudovy teorie
„Pro Dalího bylo setkání s prací Freuda fascinujícím odhalením. Když si v roce 1926 přečetl Freudův Výklad snů (Die Traumdeutung), který je považován za jeho klíčové dílo, necítí se již se svými neurózami, úzkostmi a touhami svého vnitřního světa tak osamělý. Kresby lékaře a nositele Nobelovy ceny Santiaga Ramona y Cajala mu odhalují viditelné struktury nervové tkáně, čtením Freuda vyvíjí vlastní „vizuální řeč“. Umění pro něj není terapie, ale komunikace – rozvíjí nový jazyk a má nyní odvahu vrhnout své vize na plátno,“ vysvětluje kurátor výstavy Jaime Brihuega Sierra, uznávaný odborník na Dalího.
V Belvederu se nesetkáte s již slavným Dalím s jeho osobitým nahoru zatočeným knírem, ale s mladým studentem madridské akademie výtvarných umění na jeho cestě k surrealismu.
Setkali se jen jednou
Existují důkazy, že Salvador Dalí byl Freudovým učením fascinován. Léta se snažil setkat se se svým velkým idolem, což se opakovaně nezdařilo. Třikrát se o to pokusil přímo ve Vídni, na tehdy již známé adrese Berggasse 19, ale neuspěl. Freud byl ze zdravotních důvodů na svém letním sídle. Ke schůzce nakonec došlo díky Stefanu Zweigovi a Edwardu Jamesovi v londýnském exilovém sídle Freuda v červenci 1938 – rok před jeho smrtí. Dalího ambiciózní přání získat uznání od zbožňovaného otce psychoanalýzy se však na tomto jediném setkání nesplnilo. Na Freuda nicméně Dalího fanatický temperament i obraz Narcisova proměna, který mu přinesl, udělal dojem a zdálo se, že přehodnotí svůj postoj k surrealismu, od kterého se dříve distancoval.
Gradiva
Výstava ve znovuotevřeném Dolním Belvederu nabízí přibližně 100 exponátů – včetně obrazů, soch, fotografií, filmů, knih, deníků, dopisů a dalších dokumentů, které osvětlují Dalího jako člověka a umělce. Díky ní lze pochopit Dalího vývoj v surrealistického umělce a vidět díla, která by bez vlivu velkého Sigmunda Freuda pravděpodobně nikdy nevznikla.
www.belvedere.at Výstava je otevřena do 29. května 2022
Spící žena v krajině
Výčitky svědomí
